Pelichání jako pravidelná výměna opeření je charakteristickým životním projevem každého ptačího druhu. Pelichání umožňuje zachovávat základní funkce ptačího opeření, totiž letovou a krycí (tepelně izolační) funkci. Z hlediska určování stáří ptáků je pak podrobná znalost průběhu pelichání zcela základní podmínkou.
Podle rozsahu lze pelichání pěvců rozdělit na dva základní typy - pelichání částečné a pelichání úplné.
Částečné pelichání zahrnuje opeření těla, část křídelních krovek, někdy též část (výjimečně všechna) rýdovacích per a terciálních letek. Loketní a zejména ruční letky nepelichají.
Úplné pelichání naproti tomu zahrnuje veškeré opeření ptačího těla, tedy včetně ručních i loketních letek. Úplné pelichání zejména ručních letek nemusí ale být u některých tažných druhů plynule dokončeno. V případě dokončení pelichání např. na zimovišti hovoříme o tzv. pelichání přerušeném, pokud zůstane pelichání ručních letek nedokončeno až do období následujícího úplného pelichání, jedná se o tzv. zastavené pelichání. Podrobnosti jsou uvedeny u příslušných druhů v systematické části.
Podle doby pelichání rozlišujeme tzv. pohnízdní ("letní") a předhnízdní ("zimní") pelichání. Část našich pěvců pelichá jedenkrát ročně (až na výjimky jde vždy o pohnízdní pelichání), část podléhá dvojímu (před- i pohnízdnímu) pelichání. Kromě jediné výjimky (budníček větší Phylloscopus trochilus) jde vždy pouze o jedno úplné pelichání ročně, toto pelichání ale může být přerušené.
U řady druhů se liší průběh a rozsah pelichání u tohoročních (resp. jednoletých) a starších ptáků. Ptáci v juvenilním opeření pelichají vždy pouze částečně, úplné postjuvenilní pelichání se mezi našimi ptáky vyskytuje pouze u následujících druhů: všichni skřivanovití, špačkovití a vrabcovití, dále palašníček tamaryškový, mlynařík dlouhoocasý, sýkořice vousatá a strnad luční. Jako výjimečné se úplné postjuvenilní pelichání také občas vyskytuje u jedinců zejména jižnějších populací některých pěnkavovitých ptáků, jako zcela výjimečné i u jiných skupin. Podrobnosti o typu a průběhu pelichání jsou opět uvedeny u jednotlivých druhů v systematickém přehledu.
Poznámka: Od pelichání, které vždy probíhá víceméně stranově symetricky,je nutno odlišit výměnu nebo doplnění jednotlivých náhodně vypadlých nebo násilím odstraněných per nebo skupin per (zejména RP).
Ruční letky (RL) - pelichání začíná na vnitřní (10.) RL (výjimečně u některých druhů na 7.-9. RL) a postupuje plynule k vnějšímu okraji křídla. Jako poslední pelichá 1. RL, která je u některých čeledí (skřivanovití, vlaštovkovití, konipasovití, brkoslavovití, pěnkavovití a strnadovití) velmi redukovaná a jen obtížně postřehnutelná. Jedinou výjimkou z tohoto průběhu pelichání je lejsek šedý, který pelichá RL v pořadí od 1. po 10.
Loketní letky (LL) pelichají od 1. (vnější) po 6. (vnitřní) LL, v opačném pořadí opět pouze u lejska šedého.
Ramenní letky (TL) jsou sice anatomicky součástí loketních letek, mají však odlišný tvar i odlišnou funkci. Pelichají obvykle v pořadí 2. TL, jedna nebo více vnitřních TL a nakonec 1. TL.
Ocasní (rýdovací) pera (RP) - šest párů RP (pět u cetie jižní) nejčastěji pelichá od vnitřního (1.) páru směrem ke kraji, méně často v opačném pořadí. U této skupiny opeření existuje množství variant průběhu, z nichž některé jsou zmíněny v systematické části.
Ruční krovky (RK) pelichají ve stejném pořadí současně nebo jen s mírným zpožděním za příslušnými RL.
Loketní krovky (LK) pelichají odlišně od LL, často ve větších počtech (i všechny) najednou. U tohoročních ptáků s částečnou postjuvenilní výměnou LK jsou vyměněny vnitřní a ponechány v různém počtu vnější (juvenilní) LK.
Křidélko a zápěstní krovka jsou většinou pelichány po loketních krovkách.
Opeření hlavy a těla - o průběhu pelichání je známo jen málo podrobností. Nejčastější pořadí je pravděpodobně svrchní strana těla, spodní strana těla a nakonec opeření hlavy.
V případě úplného pelichání je nejčastější průběh zhruba následující. Pelichání začíná vnitřní RL, krátce poté následuje začátek pelichání TL. LL začínají pelichat zhruba tehdy, kdy jsou již dorostlé 2 až 4 RL. Přibližně v téže době nebo o něco později začínají pelichat RP, která poměrně rychle ukončí pelichání ještě před RL i LL. RK pelichají souběžně s RL, LK zpravidla předcházejí svou výměnou LL. Křidélko a zápěstní krovka následují po LK. Jako poslední obvykle dokončuje pelichání 1. RL nebo 6. LL. Opeření těla je nejčastěji vyměňováno v celém průběhu pelichání letek. Případné výjimky z tohoto pořadí jsou uvedeny v systematické části.
Obr. 12: Průběh pelichání křídla (podle SVENSSONA 1992).
Pelichání je úzce spjato s průběhem hnízdění a tahu. Obecně platí, že druhy nebo populace setrvávající déle na hnízdišti mají větší tendenci k úplnému pohnízdnímu pelichání než druhy nebo populace s velmi včasným návratem na zimoviště. Větší tendenci k úplnému pohnízdnímu pelichání mají také jižnější populace některých druhů oproti populacím severnějším.
Při kontrole ptáků ve zcela čerstvém opeření věnujte zvýšenou pozornost 1. RL a 6. LL (zbytky toulců při základu letky), které nejčastěji pelichají jako poslední.