(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád vrubozobí |  |
23. Husice rezavá
Tadorna ferruginea (Pallas)
Červený seznam ptáků ČR: VU
Areál
Hnízdí a převážně i zimuje v širokém rovnoběžkovém pásu od Malé Asie po povodí sibiřské řeky Leny zhruba mezi 35° – 55° s. š. Menší, spíše zbytkové populace se vyskytují na vodách v severozápadní Africe (Maroko, Západní Sahara, Mauritánie), na východě Balkánského poloostrova a severozápadním pobřeží Černého moře. V celém areálu hnízdí ostrůvkovitě podle existence vhodných mělkých vod. V Česku se do poloviny 20. stol. vyskytla jen výjimečně, ale pak se počet pozorování zvyšoval a jednotliví ptáci, páry nebo dokonce malé skupinky byly v druhé polovině 20. stol. u nás i jinde v Evropě zaznamenány skoro každoročně. Evidentně se jednalo především o jedince ulétlé ze zajetí. Chov husic, podobně jako jiných exotických vrubozobých, se totiž stal v západní Evropě během druhé poloviny 20. stol. populární a nejeden chovanec se dostal na svobodu. Alespoň dvakrát u nás husice dokonce úspěšně vyhnízdily.
Podblanicko
Prozatím jediné pozorování 29. 10. 2004 – 1 ex na ryb. Slavníč (Vo, RV). Husice se zdržovala na vodní hladině spolu s ostatními ptáky, nepřeletovala a ani nebyla příliš plachá (asi jako lysky). Ještě tentýž den ji zde natočil na video P. Křížek. O den později husici tamtéž pozorovali Vn, Pr, Ve, Kř. Při kontrole 3. 11. 2004 už nezjištěna (Vo, RV).