Chápání Podblanicka jako přírodně-historického celku prošlo v uplynulých desetiletích různými změnami, ale jen zřídka bylo za toto území považováno pouze nejbližší okolí památné hory Velký Blaník (638 m n. m.). V textu se přidržíme výkladu KOVAŘÍKA a kol. (1998), podle něhož je region zhruba ohraničován hranicemi administrativního okresu Benešov na konci 20. stol a příhraničními zónami sousedních okresů kolem Mladé Vožice, Kosovy Hory, Prosenické Lhoty, Vysokého Chlumce, Sedlčan a Sázavy, které v 2. polovině 20. stol. spolu s benešovským okresem sloužily jako sběrná a výzkumná oblast Muzea okresu Benešov (dnes Muzeum Podblanicka). Rozloha Podblanicka je větší než okres Benešov, i když nezahrnuje jeho jihovýchodní (katastry obcí Snět, Dunice, Řísnice) a severní (katastry obcí Pyšely, Krhanice) části. Místo výrazu „okres Benešov“ se zhusta používá úspornější forma „Benešovsko“ vyjadřující region totožný.
Z administrativního hlediska tvoří okres Benešov 283 katastrálních území, 115 obcí a 570 částí obcí (osad).
Veškeré podklady byly čerpány ze Statistického lexikonu obcí České republiky se zahrnutím územních změn od r. 1993 a ze Statistické ročenky půdního fondu České republiky.
Data jsou uvedena v hektarech k 31. 12. 2000, kdy celková výměra okresu Benešov činila 152 345 ha. Procentuální vyjádření je zaokrouhlené na jedno desetinné místo.
Úhrnné hodnoty druhu pozemku (kultury) a procentuální podíl na celkové výměře:
zemědělská půda | 94 930 ha | (62,3 %) |
z toho: | ||
orná půda | 73 370 ha | (48,2 %) |
trvalé travní porosty | 17 976 ha | (11,8 %) |
zahrady | 3 078 ha | (2 %) |
ovocné sady | 566 ha | (0,4 %) |
lesní pozemky | 41 757 ha | (27,4 %) |
vodní plochy | 3 378 ha | (2,2 %) |
zastavěné plochy | 2 138 ha | (1,4 %) |
ostatní plochy | 10 142 ha | (6,7 %) |