(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád hrabaví |  |
73. Křepelka polní
Coturnix coturnix (L.)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 24 | 35 |
| pravděpodobné | 21 | 31 |
| prokázané | 5 | 8 |
| celkem | 50 | 74 |
Červený seznam ptáků ČR: NT
Areál
Souvisle hnízdí v mírné a teplé oblasti Eurasie, ostrůvkovitě v Africe, zvláště na severu kontinentu. Evropský areál souvisí s rozšířením kulturní stepi, neboť křepelka hnízdí jen na otevřených plochách. Většina evropských populací odlétá zimovat do severní Afriky, asijské táhnou na Arabský poloostrov a do Přední Indie. Úbytek ve 20. stol. měl několik příčin, a to především změny agrotechnických postupů a zvýšenou aplikaci pesticidů, ale také pokračující lov při tahu a na zimovištích, protože na hnízdištích je hájena již několik desetiletí, např. v Česku se nestřílí už od r. 1937. Ke zpomalení úbytku, popř. stabilizaci stavů, došlo po r. 1985. Jednou z příčin změn početnosti středoevropských populací je pulsující severní hranice areálu v závislosti na jarní teplotě a srážkách. Při suchém a teplém počasí se kohoutci usídlí severněji než v letech s chladným deštivým jarem.
Podblanicko
Nehojně hnízdí a protahuje, její početnost výrazně kolísá. Od 50. let 20. stol. trvale ubývala, ale kolem r. 1990 nastalo potěšitelné zvyšování stavů a tento trend trvá i počátkem nového milenia. Od počátku 70. let 20. stol. byl patrný přesun hnízdišť z nižších do středních poloh (okolí Načeradce, Čechtic, Vlašimi, Louňovic), ale během 90. let se opět častěji ozývali M i v nižších nadmořských výškách. Nejčasnější data jarního tahu: 22. 4. 2000 – 1 M tluče poblíž ryb. Lačnov u Lhoty Veselky (Pr), 29. 4. 1949 – 1 M tluče u ryb. Podhrázský (Pý). Pozdní výskyt: 8. 9. 1978 – 1 ex na strništi u Postupic (Pr), 4. 11. 1939 – 1 ex nezvykle krotký na brambořišti u Benešova (FV). I když volání „pět peněz“ silně ubývá na přelomu července a srpna, ještě 27. 7. 1943 – 1 tlukoucí M na Kalištích (Hz) a 12. 8. 1984 – 1 M tluče u Postupic (Pr). Zimování skupiny 7 ex uváděné Barchánkem (1930) není pravděpodobné; prokázané zimování jednotlivců je zcela výjimečné, natož pak celé rodiny. Od počátku května do počátku srpna se jednotliví tlukoucí M každoročně ozývají z rolí celého území. Snůška nebyla zatím nalezena, ale hnízdění se podařilo prokázat 16. 9. 1968 – 1 ad. + 2 sotva vzletná pull. na strništi mezi Ostředkem a Vodslivy (FV).
Kroužkování: 27. 7. 1952 nalezen M zabitý o elektrické vedení v Třebešicích s italským kroužkem. Byl okroužkován 30. 4. 1952 v Padově, asi 500 km vzdušnou čarou od místa nálezu.
Literatura
9, 11, 71, 77, 113, 117, 156, 167