(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád dlouhokřídlí |  |
117. Racek stříbřitý
Larus argentatus Pontoppidan
Racek bělohlavý
Larus cachinnans Pallas
Červený seznam ptáků ČR: VU
Areál
Racek stříbřitý hnízdí a povětšinou také zimuje při pobřeží Atlantského oceánu v západní a severozápadní Evropě a při Baltském moři. Do vnitrozemí zaletuje nehojně za tahu nebo v době mimohnízdních potulek, ale zahnízdí tam zcela výjimečně, což se týká také Česka. Racek bělohlavý hnízdí ve Středomoří, kolem Černého moře a jen okrajově zasahuje na atlantské pobřeží Španělska, Portugalska a Francie. Je stálý, ale než mladí ptáci dosáhnou dospělosti, několik let se potulují celou Evropou, vnitrozemí nevyjímaje. V 90. letech 20. stol. se množila dokladovaná hnízdění při kontinentálních sladkých vodách, např. v jižních Čechách nebo na jižní Moravě. Po rozmnožování se však vracejí na mořská pobřeží. Do 80. let 20. stol. byl racek bělohlavý většinou považován za poddruh racka stříbřitého, a to racka stříbřitého pontického (Larus argentatus cachinnans). Podrobnější výzkumy v druhé polovině 20. stol. však prokázaly oprávněnost jeho povýšení na samostatný druh.
Podblanicko
Nepravidelný zatoulanec. 11. 11. 1987 – 1 subad ryb. Nesvačilský (Vn). Nádrž v té době měla mělké bahnité břehy. Pták ve druhém zimním šatu se nejčastěji zdržoval odděleně od racků chechtavých na bahně u přítoku od Petrovic, kde si hledal potravu. Při vyplašení několikrát pouze poodlétl nízko nad hladinou. Na stejném místě se zdržoval ještě 13. 11., později už vidět nebyl (Vn, Pý). Po r. 1998 přibývala pozorování velkých racků na přehradě Želivka. Při dosud malých praktických zkušenostech pozorovatelů a značných vzdálenostech je možné, že tato pozorování patřila nejen racku stříbřitému, ale i bělohlavému. Bližší rozlišení se dosud nepodařilo. 31. 12. 1998 – 1 juv. přelétá ve společnosti dvou racků bouřních nádrž u Hulic (Vn, Vo). 6. 4. 1999 – 1 ex tamtéž (Pr, Pý, RV, Vo). 21. 11. 1999 – 1 ad. se potýkal s větší kořistí těsně pod hladinou tamtéž (Vn). 13. 9. 1999 – 1 juv. u Onšovce (Pr, RV, Vo). 14. 11. 1999 – 2 ex (1 ad. + 1 juv.) u Hulic (Vo). 27. 11. 2000 – 2 ex tamtéž (Pr, Vo).
Literatura
77, 106