(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád srostloprstí |  |
141. Ledňáček říční
Alcedo atthis (L.)
Červený seznam ptáků ČR: VU
Areál
Hnízdí v mírné a teplejší Eurasii, severozápadní, střední a jihovýchodní Africe. V řadě evropských zemí se koncem 20. stol. projevil pokles stavů. Jeho příčinou jsou hlavně ztráty vyvolané déletrvajícím zamrznutím vod a omezení hnízdních možností při regulaci menších toků. Negativně se projevuje i znečištění vody za současného snížení průhlednosti (horší viditelnost lovených rybek) a úbytek rybí obsádky vhodné velikosti na lovištích ledňáčků.
Podblanicko
Pravidelně, avšak řídce hnízdí, protahuje a přezimuje. Je úzce vázán na vodní toky a rybníky. V zimě se vyskytuje téměř výhradně při nezamrzající vodě pod jezy větších řek (Sázava, Vltava, Blanice) a rybích sádek, kde větrák nebo prudký vtok udržuje aspoň část hladiny volnou. Po vyhnízdění zaletují i na malé, od větších vodních ploch vzdálené rybníky, např. u Štamberka a Pravětic (Rů). Během 90. let 20. stol. se evidentně snížily počty např. na říčce Chotýšance (Pr) nebo potoce Bystrý (Pý).
Hnízdí v norách, které si vyhrabává v hliněných nebo písčitých stěnách kolem potoků, řek a rybníků. Nepohrdne ani uměle vybudovanou norou (Čch). Koncem 20. stol. pravidelně hnízdil kolem řek Blanice, Sázava, Želivka, Vltava a Chotýšanka a při potocích Mastník, Štěpánovský, Brodec, Janovický a Křešický (Čch, Pr). Na potoce Bystrý u Bystřice se na 10 km toku snížily v letech 1971 – 1999 stavy ze 7 hnízdních párů na pouhé 3 (Pý). Během zimy 1995/96 početnost poklesla na 43 % oproti hnízdní sezóně 1995. V zimě 1996/97 pak následoval další úbytek až na 28 % původní početnosti. Od r. 1998 včetně došlo ke zvýšení početnosti, a to 1998 na 86 %, 1999 na 143 %, 2000 na 171 % vůči r. 1995. V r. 2000 se sledovaný pár na Chotýšance pokoušel zahnízdit čtyřikrát, ale pouze naposledy úspěšně (vše Čch). Populační dynamiku by mohlo ovlivnit vytváření svahů na březích vodotečí a instalace umělých nor. Nejčasnější začátek hnízdění 19. 3. 1989 – páření před hotovou norou u Blanice v zámeckém parku Vlašim. Nejpozdější krmení pozorováno 27. 8. 1994 – pull. ještě v hnízdě u potoka poblíž Arnoštovic (Čch).
Literatura
15, 18, 28, 29, 77, 112, 132, 152, 153