(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád šplhavci |  |
147. Žluna zelená
Picus viridis L.
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 3 | 5 |
| pravděpodobné | 8 | 12 |
| prokázané | 56 | 82 |
| celkem | 67 | 99 |
Červený seznam ptáků ČR: LC
Areál
Hnízdí po celé Evropě mimo Irsko a vyšších zeměpisných šířek za polárním kruhem, dále obývá část Malé a Střední Asie. V druhé polovině 20. stol. se v některých evropských státech včetně Česka projevuje pokles stavů. Je stálá a zpravidla věrná hnízdišti, které obhajuje i v nehnízdní době.
Podblanicko
Běžně hnízdí a zimuje. Vyskytuje se v otevřené krajině s listnatými lesy, parky, zahradami. Na celém popisovaném území je podstatně hojnější než žluna šedá. Vyhýbá se pouze souvislým větším smrkovým monokulturám. Důležitou součástí potravy jsou mravenci a jejich kukly vyhrabávané ze zemních mravenišť.
Hnízdí jednou ročně v průběhu dubna a května v dutinách, které si většinou hloubí partneři sami. Často si volí přiměřeně vzrostlé stromy v sadech a parcích, popř. v listnatých nebo smíšených lesích. Hnízdění je všude zcela běžné, např. 19. 5. 1962 – v dutině lípy, 6 m vysoko v zámeckém parku v Líšně, 28. 4. 1975 – v dutině jírovce na okraji lesa Lísku u Stržence, 15. 6. 1977 – v dutině olše při potoce u lesa Vápenka (vše Pý). V okolí Postupic hnízdí skoro v každé vesnici po páru (Pr).
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 77, 110, 132, 154