(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád šplhavci |  |
149. Strakapoud velký
Dendrocopos major (L.)
Areál
Hnízdí v mírné a teplejší části Eurasie, na Sibiři a v severozápadní Africe. Je sice převážně stálý, ale nedostatek potravy (semena jehličnatých stromů) někdy vede populace ze severovýchodu areálu k invazím jihozápadním směrem. Početnost je prozatím bez podstatnějších změn.
Podblanicko
Hojně hnízdí a zimuje. Většina ad. je stálá nebo potulná v nevelkém okrsku, ale juv. přelétají na větší vzdálenosti. Strakapoud velký se vyskytuje v lesích všeho druhu a rozlohy, dále v městských parcích, alejích a sadech. Je nejhojnějším šplhavcem. Hnízdí jednou ročně v dutinách stromů, které si sám vydlabává. Obecně platí, že tam, kde se yskytuje, i hnízdí. V okolí Louňovic bylo v letech 1983 až 1988 nalezeno 19 obsazených dutin s krmenými pull. (Rů). Z oblasti Postupic a Bystřice je uváděn jako zcela běžný hnízdič (Pr, Pý). O severoevropském a východoevropském strakapoudu velkém severoevropském (Dendrocopos major major) se zmiňuje pouze FV jako vzácném zatoulanci při náhodných zimních invazích.
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 77, 110, 132, 154