(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
195. Sedmihlásek hajní
Hippolais icterina (Vieillot)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 8 | 12 |
| prokázané | 56 | 82 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí v severní a střední Evropě včetně jižní Skandinávie, zasahuje na západní Sibiř a odděleně se v době rozmnožování vyskytuje také v Íránu. Zimuje v tropech a subtropech Afriky na jih od rovníku. Změny početnosti v Evropě byly koncem 20. stol. regionálně odchylné; při jihozápadní hranici areálu stavy klesaly, kdežto na severu stoupaly. České populace se zdají být celkem stabilní.
Podblanicko
Pravidelně protahuje a poměrně běžně hnízdí. Obývá zarostlé sady a parky s bujným křovinatým podrostem, skupiny hustých dřevin v kulturní krajině a břehové porosty. Přilétá v první dekádě května, pouze tři záznamy připadají na konec dubna; nejdříve 28. 4. 1957 (Pý). Odlétá v srpnu, ale opozdilci se vyskytují ještě v první nebo druhé dekádě září: 16. 9. 1992 – 1 ex Lhota Veselka (Pr).
Hnízdo vplétá do větví listnatých dřevin nejvýše 4 m nad zemí a do okraje kotlinky zabudovává proužky bílé březové kůry. Nejčastěji se hnízdo nachází na bezu černém a lísce, vzácněji na ostružiníku, šeříku, forsythii, habru nebo vrbě. První vejce se objevují nejdříve ve třetí dekádě května: 18. 5. 1945 – rozestavěné hnízdo na šeříku v Bystřici (Pý). Malá část párů pravděpodobně hnízdí opakovaně. Svědčí o tom pozorování vylétlých, rodiči dokrmovaných pull. ještě koncem srpna (Pr).
Literatura
15, 18, 28, 29, 53, 71, 77, 132