Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Červený seznam ptáků ČR: NT

Areál
Hnízdí v mírné Eurasii mezi 40° – 50° s. š. od Francie po Dálný východ. Populace ze severní a částečně střední Evropy jsou tažné a zimují v jižnějších oblastech areálu, kdežto ostatní jsou stálé nebo potulné. Během 20. stol se moudivláček šířil na západ a sever Evropy a jeho původně mozaikovité rozšíření se propojovalo. V Česku osídloval další lokality od 40. let 20. stol., kdy expandoval severozápadním směrem z jihovýchodní Moravy, severního Maďarska a Rakouska. Tento trend s určitými výkyvy pokračoval do počátku 21. stol.

Podblanicko
Řídce protahuje a ojediněle, prokazatelně až od r. 1983, hnízdí. Po krátkodobém rozšíření začal v druhé polovině 90. let 20. stol. ubývat. První pozorování je z 18. 8. 1946 – 4 ex v orobinci ryb. Podhrázský, během následujících čtyř týdnů opakovaně ojedinělé ex tamtéž, naposledy 15. 9. 1946 – 7 ex (Hz, Pý). Další výskyt byl zjištěn až 30. 9. 1960 – 2 ex v porostech ryb. Semovický (FV, Pý). Od této doby frekvence výskytu pomalu stoupala, ale převážná většina dat pocházela z bystřických ryb. Na jaře se sice objevuje už koncem března, avšak většinou protahuje v první polovině dubna. První jarní výskyt: 30. 3. 1980 – 5 ex ryb. Velký Struhařovský (Pr), 31. 3. 1989 – 4 ex ryb. Nesvačilský (RV). Odlétá od konce srpna do konce října, ale poslední pozorování pochází ještě z druhé dekády listopadu: 11. 11. 1997 – 1 ex se ozývá na přeletu u Milovanic, 15. 11. 1998 – vábení na břehu ryb. Dolejší (Pr). Ojedinělé bylo zimní pozorování 27. 12. 1972 – 4 ex viděny a další asi 4 ex slyšeny na ryb. Podhrázský. Táhne jednotlivě nebo v malých skupinách. Nejvíce moudivláčků pohromadě se vyskytlo 3. 10. 1965 – cca 20 ex v porostech ryb. Nesvačilský (FV). Od počátku 90. let 20. stol. byl sledován pravidelný podzimní tah na ryb. Klen u Postupic. Moudivláčci přeletovali jižním směrem ve velké výši, takže někdy byli jen slyšet. Vzhledem k nevelkým letovým schopnostem je to zjištění poněkud překvapující. Jen ojediněle se nechali zlákat k odpočinku a slétli z výše do porostu suchých vrb ve vodě nebo do pobřežní bylinné vegetace. Po několika minutách odpočinku opět pokračovali v cestě (Pr).
Hnízdí na březích vod, hlavně rybníků, hustě zarostlých dřevinami. Vakovité hnízdo je zavěšené na koncových svislých větvičkách stromů, nejčastěji bříz a vrb, ale i topolů a olší. Základní kostru z lýkových vláken dotvářejí stěny z ochmýřených semen rákosu, orobince, vrb a topolů. K prvnímu důvodnému podezření na hnízdění posloužila 26. 8. 1974 dvě hnízda objevená na ryb. Podhrázský. Jedno bylo rozestavěné, druhé dokončené (Pecina). V květnu 1983 bylo na ryb. Zákostelský nalezeno další rozestavěné hnízdo, ale zůstalo neobsazeno (Va, RV). Hnízdění bylo poprvé prokázáno v červenci 1983, kdy F krmila a pull. se ozývala z hnízda na bříze u potoka asi 150 m od břehu ryb. Zálužák (Pr). 14. 10. 1984 bylo po opadu listí objeveno hnízdo u ryb. Nesvačilský (Va, RV). Od r. 1985 se moudivláčci v hnízdní době, popř. stavějící hnízdo, vyskytovali v okolí Bystřice – ryb. Semovický, Splav, Podhrázský, Nesvačilský, Zákostelský, Horní, Prostřední a Dolní Petrovický, potok Bystrý u Semtínku, kolem Struhařova – ryb. Zálužák, Habřina, Havras, rybníček u Střížkova a na ryb. Velký Chlebský (Pr, Vn). 12. 12. 1989 – staré hnízdo na bříze na ryb. Štamberk u Předbořic, což je lokalita od předešlých značně izolovaná, 28. 4. 1991 – 1 pár tamtéž (Rů). 1999 a 2000 byla obsazena pouze dvě hnízdiště. 1999 – opakované pozorování bez nálezu hnízda na dunávických ryb. (Vn). 29. 4. 2000 – čerstvě postavené hnízdo na olši u ryb. Štamberk (Rů).

Literatura
29, 77, 105, 107, 110, 111, 130, 132, 135, 146, 151, 153, 156