Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

PTÁCI PODBLANICKA
předchozí řád pěvci následující

231. Vrána obecná

Corvus corone L.

perokresba mapa výskytu
Hnízdění Čtverců %
možné 2 2
pravděpodobné 17 25
prokázané 47 69
celkem 66 97
perokresba

Červený seznam ptáků ČR: NT

Areál
Hnízdí téměř v celé Eurasii mimo nejsevernější a nejjižnější končiny, ale ze Středomoří pronikla až na dolní tok Nilu. Je stálá, jen nejsevernější populace se přesouvají jižněji nebo západněji od svých hnízdišť. Stavy v Česku byly koncem 20. stol. stabilní, ale jinde v Evropě obsazovala vrána nové lokality nebo zahušťovala stávající populace.

Podblanicko
Místy pravidelně hnízdí jednotlivé páry, ale jinde je vzácná. Početněji hnízdí jen v okolí Benešova, Čerčan, Jankova, Čechtic a mezi Vlašimí a Trhovým Štěpánovem. Vyskytují se obě rasy, ale vrána obecná šedá je mnohem běžnější, kdežto vrána obecná černá je vzácná.
Hnízdo bývá dosti vysoko ve skupinách stromů, v polních lesíkách, při okrajích větších lesů a porostech podél vodních toků. Hnízda byla nalezena na smrku, borovici, olši, dubu a švestce. Jako podklad slouží suché větve spojované hlínou a mechem, kotlinku vystýlá suchá tráva a srst. Začátek snůšky spadá nejčastěji na konec března.
Hnízda vrány obecné šedé: 16. 4. 1976 – 5 vajec v hnízdě 15 až 18 m vysoko na borovici, Krusičany (Vn), 8. 5. 1976 – 3 pull. a 1 čisté vejce v hnízdě 8 m vysoko na smrku v lese Plchovky u Bystřice (Pý), 4. 5. 1985 – 2 vejce v hnízdě na švestce u cesty v polích, Štamberk, 7. 5. 1986 – několik vajec v hnízdě 10 m vysoko na borovici při okraji lesa, Libouň, 7. 5. 1986 – několik vajec v hnízdě 12 m vysoko ve smrkovém remízu tamtéž, 9. 5. 1986 – 4 pull. v hnízdě na dubu na hrázi rybníka, Štamberk (vše Rů). V pohnízdním období od léta do zimy vytvářejí vrány hejna až o několika desítkách ex, kteří často sbírají potravu na polích a lukách.
Vrána obecná černá se vyskytuje řídce, častěji pouze v okolí Bystřice a dunávických rybníků. O hnízdění neexistuje žádný důkaz až na výskyt páru od dubna do července 1943 u Tomic. Téhož roku je v okolí Bystřice uváděn poměr početnosti mezi šedými a černými vranami 3:1 (Hz). Podle sčítání v 90. letech 20. stol. šedivky ve smíšených hejnech výrazně převládaly, kdežto „černé vrány“ byly zastoupeny jednotlivě, ponejvíce od jednoho do tří ex. Nejpočetnější skupinky vran obecných černých: 9. 4. 1951 – 42 ex na poli u Petrovic, 7. 3. 1965 – 9 ex na poli u Bystřice, 9. 1. 1993 – 9 ex na jetelišti u Petrovic (vše Pý). Kříženci mezi oběma poddruhy byli pozorováni opakovaně: 10. 5. 1943 – několik kříženců a 3 černé ex na břehu vypuštěného ryb. Podhrázský (W. Černý, FV, Hz), 11. 8. 1971 – 2 kříženci a 1 šedý ex při břehu tamtéž. 16. 5. 1957 – hnízdění smíšeného páru u Čeňovic (FV).

Literatura
1, 14, 15, 18, 28, 29, 56, 71, 77, 110, 132, 154

Informace o tomto CD