Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Areál
Hnízdí ve větší části Evropy, Malé, Přední a Střední Asii, na západní a střední Sibiři, a to zhruba až po jezero Bajkal. Zimuje ve Středomoří a jihozápadní Asii, jižnější populace jsou stálé. V Evropě včetně Česka stavy přechodně vzrostly kolem poloviny 20. stol., ale od 60. let 20. stol. pomalu klesají.

Podblanicko
Velmi hojně hnízdí, protahuje a ojediněle téměř každoročně přezimuje. Nejčastěji obývá zahrady, stromořadí, parky, břehové porosty potoků a rybníků a okraje listnatých či smíšených lesů. Podmínkou k rozmnožování je přítomnost vhodných stromových dutin nebo budek. Jarní přílet začíná nejdříve v druhé dekádě února: 12. 2. 1991 – několik ex Postupice, 13. 2. 1989 – 1 ex tamtéž (Pr). Na podzim protahuje od září, tah vrcholí v říjnu, ale ještě celý listopad se vzácně vyskytují hejnka opozdilců. Malé skupiny nebo jednotlivci vzácně přezimovali, často byli špačci přimíšeni v hejnech kvíčal. Nejvíce najednou jich bylo 6 – 1. 2. 1952 v Bystřici (Pý).
Je typickým doupným hnízdičem. Přirozené dutiny obsazuje nejčastěji na olši, dubu a lípě. Neobvyklé bylo opakované hnízdění v mezeře pod okrajovou střešní taškou domku v Postupicích koncem 70. a začátkem 80. let 20. stol. V r. 1996 špačci osídlili těleso pouliční lampy s uvolněným spodním krytem, takže hnízdní kotlina byla po celou noc osvětlena (Pr). Začátek hnízdění připadá zhruba na polovinu dubna. Část párů se podruhé rozmnožuje v červnu a červenci. Po vylétnutí se pull. s rodiči sdružují do hejn, která mohou dosáhnout až několika tisíc ex. Na podzim nocují v rákosinách. Nejpočetnější hejno cca 6 000 ex bylo pozorováno 11. 9. 1995 při příletu na nocoviště v orobinci na ryb. Podhrázský (Pý, RV, Vo).

Literatura
15, 18, 26, 28, 29, 53, 71, 77, 110, 114, 132