Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Areál
Hnízdí v celé Evropě mimo nejjižnějších a nejsevernějších končin, v Asii zasahuje až po střední Sibiř a jezero Bajkal. Většina populací je stálá, pouze severní a severovýchodní strnadi (Skandinávie, Rusko) táhnou pravidelně; v Evropě směřují jihozápadně, v Asii spíše jižně. Zimoviště leží hlavně ve Středomoří, Přední a Střední Asii. Po celé 20. stol. byla početnost skoro neměnná, ale v druhé polovině 20. stol. byl znatelný pokles stavů v západní a střední Evropě; v Česku se zatím tento trend neuplatnil.

Podblanicko
Velmi hojně hnízdí, přezimuje a severnější populace pravidelně protahují. Obývá otevřenou krajinu, kde se louky a pole střídají se skupinami stromů a keřů, dále polní lesíky, doprovodnou zeleň vodotečí, okraje lesů a lesní paseky. V těchto biotopech je jeden z nejpočetnějších pěvců. V zimě se zdržuje v hejnech do několika set ex na nezoraných polích, pastvinách, úhorech, kolem hnojišť, siláží a zemědělských objektů, často ve společnosti pěnkav, zvonků, vrabců polních a dalších zrnojedů. Již v první polovině února začínají za slunných dnů někteří M zpívat.
Hnízdo ze stébel a listů trav, kořínků a mechu staví buď na zemi anebo dřevinách (různé druhy včetně nízkých smrčků) ve výši obvykle nepřesahující 1 m. Hnízdí opakovaně, první hnízdění začíná v polovině dubna: 16. 5. 2000 nalezena dvě mrtvá, zcela opeřená pull. na polní cestě u Mladovic. Poslední pull. vylétají kolem poloviny srpna: 14. 8. 1986 – pull. kroužkována u Postupic (Pr).

Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 71, 77, 110, 132