(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
253. Strnad rákosní
Emberiza schoeniclus (L.)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 6 | 9 |
| pravděpodobné | 3 | 5 |
| prokázané | 39 | 57 |
| celkem | 48 | 71 |
Areál
Hnízdí v celé Evropě a mírnější části Sibiře až po Dálný východ a Kamčatku. Zimuje v jižních oblastech areálu, popř. až v subtropech Afriky a Asie. V rozvinutých evropských státech bylo kolísání početnosti zaznamenáno v 70. – 90. letech 20. stol. Místy došlo k výraznému poklesu, který byl však záhy vystřídán zvýšením stavu na stabilní populaci jen poněkud méně početnou než dříve. V Česku se výše uvedené tendence zatím znatelně neprojevily.
Podblanicko
Pravidelně hnízdí, hojně protahuje, vzácně přezimuje. Obsazuje zarostlé mokřadní biotopy na březích rybníků s rákosem, orobincem, ostřicemi nebo tužebníkem. V ostřicových stoličkách bývá hojnější než v čistých rákosinách. Jednotlivé páry obývají i vlhká místa v loukách daleko od nejbližší vodní plochy a porosty podél menších vodotečí s řídce roztroušenými keři. Průtah začíná v první dekádě března, ale v některých letech se strnadi objevují už koncem února: 23. 2. 2000 – 1 M přilétl od jihu a usedl do vrbového keře na ryb. Klen. Tah vrcholí koncem března, kdy se např. r. 2000 vyskytovalo až 30 ptáků současně na malých, částečně spuštěných ryb. kolem Postupic (Pr). Podzimní tah je nejintenzivnější na přelomu září a října, ale v menší míře pokračuje v říjnu a jednotlivci se vyskytují až do konce listopadu. Přezimování je řídké, ale každoroční. Zimující byli zastiženi v okolí ryb. a struh, na neobdělávaných polích nebo u hromad „zadiny“ či siláže. Pozorování z první poloviny února lze považovat za přezimování, nikoli časný přílet.
Hnízdo stavěné na zemi nebo těsně nad ní, nejčastěji pod trsem suché trávy, v ostřicové stoličce nebo v porostu tužebníku, se skládá ze stébel, listů, trav, mechu a úlomků rostlin. První snůška spadá do začátku druhé poloviny dubna, výjimečně je ranější: 29. 3. 1974 – pár nosí hnízdní materiál pod hrází ryb. Horní Petrovický (Pý). Poslední pull. vyletují až v první polovině srpna: 30. 7. 1991 – 4 pull. kroužkována na hnízdě u ryb. Klen, 11. 8. 1974 – ad. krmí čerstvě vylétlá pull. u Postupic, 20. 8. 1984 – 2 pull. sotva létající u Postupic (vše Pr). Ojediněle se snad jedná o třetí, náhradní hnízdění. Od poloviny 90. let 20. stol. dochází lokálně ke snižování hnízdní populace.
Literatura
26, 29, 53, 71, 77, 110, 114, 132, 158