(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád měkkozobí |  |
124. Holub hřivnáč
Columba palumbus L.
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 9 | 13 |
| prokázané | 55 | 81 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí v mírné části Eurasie od Atlantského oceánu po Himálaj, zimuje při jižním okraji areálu, ale část populací je stálá. Hřivnáči ze střední a severní Evropy zpravidla zimují ve Středomoří a v podhůří Pyrenejí. Stavy v celém areálu stagnují nebo mírně vzrůstají, a to osídlováním příměstské a městské zeleně, k čemuž v průběhu 90. let 20. stol. došlo také v Česku.
Podblanicko
Hojně protahuje, hnízdí a ojediněle zimuje. Obývá stromové porosty všeho typu a od r. 1995 pravidelně hnízdí v městských a zámeckých parcích. Dříve v okolí Benešova převládaly přílety březnové, zvláště v první a druhé dekádě: 6. 3. 1940, 12. 3. 1945, 11. 3. 1948, 12. 3. 1960, 10. 3. 1963 a dokonce 24. 3. 1964 (FV). V 90. letech 20. stol přilétají hřivnáči dříve: 22. 2. 1998 a 26. 2. 2000 u Postupic (Pr), 24. 2. 1994 Petrovice u Bystřice, ale velké táhnoucí hejno se může vyskytnout mnohem později: 4. 4. 1965 – 170 ex na poli u Semovic (Pý). Podzimní průtah vrcholí koncem září a v první polovině října, pak už jsou hejna jen sporadická (Pr). Poslední pozorování: 26. 10. 1993 – 3 ex na louce u ryb. Podhrázský (Pý), 2. 11. 1985 – 1 ex u Postupic, 11. 11. 2001 – 1 ex usedl na pole u ryb. Klen. V říjnu 1999 pozorována kolem Postupic táhnoucí hejna až kolem 1 000 ex, v nichž byli občas přimíšeni jednotliví doupňáci (vše Pr). Přezimování je výjimečné, např. 23. 1. 1961 – 1 ex ve švestkové aleji u Bystřice (Pý), 17. 12. 1970 – 3 ex v zámeckém parku Jemniště (FV).
Hnízdí na různých druzích dřevin většinou výše jak 3 – 4 m nad zemí. Hromadný průnik do městských parků a zarostlých hřbitovů nastal v druhé polovině 90. let 20. stol., ale už r. 1957 a 1958 se uvádí hnízdění na starém hřbitově v Benešově (FV). V zámeckých parcích Konopiště a Líšno, které však nejsou parky městského rázu, hnízdil už r. 1957 a 1958 (FV), resp. 24. 4. 1969 (Pý).
Literatura
71, 77, 141