Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Areál
Hnízdí téměř v celé Evropě a v západní a střední části Sibiře až po řeky Jenisej a Lena. Zimuje v tropech Afriky, Indie a částečně také ve Středomoří. V poslední čtvrtině 20. stol. se její početnost aspoň v Evropě znatelně neměnila, ale lokální pokles byl pozorován v jižní Anglii a Walesu, kdežto v Česku její stavy naopak vzrostly.

Podblanicko
Pravidelně protahuje a místy početně hnízdí. Nejčastěji obývá lesní paseky, okraje lesů a polní lesíky, kdežto v otevřené krajině s roztroušenými skupinami stromů nebo porostech olší v okolí rybníků či vodních toků hnízdí ojediněle. Jarní přílet začíná kolem 10. dubna; nejčasnější výskyt pochází ze 7. 4. 1991 – 1 ex přelet Postupice. Poslední jarní migranti byli pozorováni ještě začátkem května. Podzimní tah je ve srovnání s jarním nápadnější a probíhá od srpna do konce září, ale opozdilci se vyskytují ještě v první dekádě října; poslední pozorování je z 10. 10. 1998 – 1 ex přelet Postupice (Pr). Údaj o pozdním výskytu v okolí Bystřice až do 16. 10. 1941 je nekonkrétní (Hz). Lindušky táhnou jednotlivě nebo v malých skupinkách, často ve značné výšce a upozorní na sebe pouze vábením.
Hnízdo postavené z trávy a kořínků je ukryto na zemi v trsech trávy či husté vegetaci. Část párů hnízdí dvakrát. Pull. je možno nezřídka nalézt ještě v první polovině srpna.
Kroužkování: 10. 6. 1976 kroužkováno pull. u Sudislavic (Ko) a kontrolováno 28. 8. 1976 u Mon Falcone (Gorizia) v severní Itálii, 430 km jihozápadním směrem.

Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 53, 71, 77, 132