Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Červený seznam ptáků ČR: LC

Areál
Souvisle hnízdí v mírné a severní části Evropy, ale izolovaná hnízdiště existují ve vysokých polohách jižní Evropy. Zimuje ve Středomoří a v Přední Asii. V Česku dříve hnízdila jen ostrůvkovitě na lukách pohraničních hor, ale od 50. a 60. let 20. stol. přibývalo hnízdišť ve středních a nižších polohách. Nárůst početnosti byl v druhé polovině 20. stol. prokázán také ve Francii, Finsku nebo Španělsku. Lokálně se však v některých letech její početnost přechodně prudce snižuje.

Podblanicko
Pravidelně nehojně hnízdí, početně protahuje a řídce přezimuje. Vyskytuje se na vlhčích loukách nebo pastvinách, ale příležitostně zahnízdí i v kulturních travinách nebo nekosených nízkostébelných sušších lukách. Hojnější je ve vyšších polohách (okolí Votic, Jankova). Přílet začíná počátkem března, nejdříve pozorována 3. 3. 1999 – 1 ex na vlhké louce u Lísku poblíž Postupic. Nejvíce lindušky protahují koncem března a tah končí v druhé polovině dubna. Mimo hnízdiště se první objevují koncem srpna. V říjnu probíhá intenzivní tah k jihu, který doznívá v první polovině listopadu. Přezimování jednotlivých ex bylo v 90. letech 20. stol. zaznamenáno téměř každoročně především na loukách, polích nebo březích rybníků. 15. 1. až 2. 2. 2001 – 1 ex zimoval společně s jednou linduškou horskou u hnojiště při silnici z Jemniště do Bořeňovic (Pr). Zimující skupiny byly vzácné, např. 4. 12. 1996 – asi 10 ex u Zdislavic (Vn).
Hnízdo, spletené ze suché trávy a mechu s výstelkou z jemnějších vláken, je umístěno na zemi v louce, často dobře kryto trsem převislé suché trávy. Hnízdívá dvakrát ročně. První snůška se objevuje v dubnu, druhá v červnu. Nejčasnější hnízdění: 19. 4. 1997 – úplná snůška 4 vajec u Lhoty Veselky (Pr). Až do počátku 40. let 20. stol. nebylo hnízdění známo vůbec. 8. 6. 1943 – 12 ex se zdržovalo na vlhkých loukách na Kalištích. 27. 7. 1943 – nález 1 čerstvě vylétlého pull. tamtéž je prvním prokázaným hnízděním (Hz). Lindušky na lokalitě pravidelně hnízdí i na počátku milenia. Zjara 1958 – 2 až 3 páry pravděpodobně hnízdily na prameništní louce u Budenína (Pý, FV, Ze). V 60. letech 20. stol. výskytu v době rozmnožování zvolna přibývalo, ale rychlé šíření proběhlo až v 70. letech, kdy lindušky obsadily i méně vhodná stanoviště, např. plošně omezená podmáčená místa v polích, travnaté pásy mezi polními kulturami nebo zdevastované plochy ponechané ladem po melioracích, odkud kvůli postupnému zarůstání vyšší vegetací koncem 80. a počátkem 90. let 20. stol. vesměs vymizely. V druhé polovině 90. let se počet párů výrazně snížil i na některých tradičních hnízdištích.

Literatura
29, 30, 32, 53, 55, 69, 75, 77, 110, 114, 132, 134, 145, 154, 156