Areál
V Eurasii hnízdí mezi 40° a 60° s. š. Obývá také severozápadní Afriku a mírnou Severní Ameriku, kde druh patrně vznikl a během uplynulých tisíciletí se přes Asii rozšířil až do Evropy a Středomoří. Je stálý vyjma oblastí s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou; z nich se pravidelně posunuje jižněji. Změny početnosti nejsou zřetelné, pouze krátkodobé výkyvy dané zvýšenou úmrtností při extrémně chladných zimách. Během několika málo hnízdních období se původní stavy obnoví.
Podblanicko
Hojně hnízdí a přezimuje. Hnízdí v členitých lesích různého složení a věku se zarostlými pasekami, množstvím vývratů, hromadami roští a hustým podrostem. Preferuje neprostupné vlhčí části lesa, ale proniká i do otevřené krajiny při zarostlých březích vodních toků. Zimuje jednotlivě, hlavně v okolí rybníků a potoků, v proschlé vegetaci skládek, na rumištích a v zarostlých zahradách. Pro zdárné přežití postačí vysoký bylinný porost bez dřevin.
Hnízdo z větviček, kapradí, mechu a trávy umísťuje na rozmanitá krytá místa jako jsou konstrukce mostů, kupy větví padlých stromů, převislé břehy, lesní krmelce a velmi často též kořenové baly vyvrácených stromů. Vzácně zahnízdí volně v hustých větvích stromů či keřů. Hnízdo je kulovitého tvaru s bočním vchodem; M jich rozestaví několik, ale s vybranou F dokončí jen jedno. Ostatní využívá celá rodina k nocování. Potomstvo vyvádí dvakrát ročně, často ještě v srpnu. 15. 8. 1985 – 6 pull. kroužkováno v lese u Postupic (Pr).
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 71, 77, 110, 132, 154