(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
169. Pěvuška modrá
Prunella modularis (L.)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 9 | 13 |
| prokázané | 55 | 81 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí téměř v celé Evropě vyjma nejsevernější části. Na východ zasahuje zhruba po Ural, ale chybí v pásu původních stepí jihovýchodní Evropy. Je částečně tažná a zimuje ve Středomoří, Malé a Přední Asii. Na většině areálu v druhé polovině 20. stol. přibývala, neboť se úspěšně adaptovala na kulturní krajinu a příměstskou zeleň. Tento trend platí i pro Česko.
Podblanicko
Dosti hojně hnízdí a protahuje, každoročně v nevelkém počtu přezimuje. Její stavy se na konci 20. stol. poněkud zvyšovaly. Obývá zarostlé lesní paseky a lesy s hustým podrostem, parky, křovinaté pásy a meze v otevřené krajině. První migranti přilétají v polovině března a tah končí v první půli dubna. Na podzim je průtah znatelný během celého října, ale opozdilci se vyskytují ještě v první polovině listopadu. Ponejvíce zimuje v okolí skládek, na úhorech, rumištích a v křovinatém okolí zemědělských objektů. I když se zpravidla vyskytuje jednotlivě, na atraktivních místech se soustřeďuje několik ex. V 70. a 80. letech 20. stol. zimovalo na skládce v Postupicích až 10 ex (Pr). Zalétá na krmítka.
Ke stavbě hnízda používá hlavně mech, v základu bývají někdy drobné větvičky. Ukrývá ho nejčastěji v hustých větvích mladých smrčků. Vzácněji byla nalezena hnízda v angreštu, šípku, ve větvích vyvrácených smrků a v kořenovém balu padlých stromů.
Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 77, 114, 132, 154