Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Areál
Hnízdí téměř v celé Evropě, dále v Malé a Přední Asii a v mírné části západní a střední Sibiře až po jezero Bajkal. Zimuje na jihu Arabského poloostrova a v Sahelu. Opakovaná místní katastrofální sucha v 70. a 90. letech 20. stol. se zdají jednou z hlavních příčin zřetelného snížení stavů evropských populací v poslední čtvrtině 20. stol.

Podblanicko
Dosti hojně hnízdí a protahuje. Je přísně tažný. V hnízdní době obývá intravilán, zvláště zahrady, parky, ovocné sady, aleje, ale také porosty kolem vod nebo řidčeji starší lesní porosty. Z nich upřednostňuje bučiny nebo alespoň jednotlivé buky přimíšené v listnatém lese. Přilétá nejčastěji v první dekádě dubna, výjimečně dříve: 25. 3. 1994 – 1 M Líšno, 29. 3. 1949 – 1 M Bystřice (Pý), ale protahuje ještě počátkem května. Odlétá hlavně v září. Poslední byli zastiženi v první polovině října: 10. 10. 1995 – 1 ex Zbořený Kostelec (RV), 12. 10. 1960 – 1 ex chycen v Benešově (Ma), 19. 10. 1973 – 1 ex zámecký park Jemniště (FV).
Hnízdí ponejvíce na lidských stavbách, např. v děrách zdí nebo pod okrajovými taškami střech, kdežto snůšky ve stromových dutinách nebo budkách jsou vzácnější. V Postupicích hnízdil v červenci 1997 v polobudce určené pro rehka domácího. Jako materiál pro stavbu hnízda používá trávu, mech a listy, výstelkou je peří a chlupy. Jen část párů hnízdí ještě podruhé, často v tomtéž hnízdě. Místní početnost podléhá silnějším výkyvům. V průběhu 80. let 20. stol. se stal poměrně řídkým zjevem. Na přelomu 80. a 90. let 20. stol. opět přibýval a počátkem 21. stol. je lokálně dokonce početnější než býval před zmíněným poklesem (vše Pr). Tento trend však odporuje jednoznačnému snížení stavů v celém Česku, popř. Evropě (viz výše).

Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 71, 77, 110, 132