(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
183. Drozd kvíčala
Turdus pilaris L.
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 6 | 9 |
| pravděpodobné | 0 | 0 |
| prokázané | 36 | 53 |
| celkem | 42 | 62 |
Areál
Dříve kvíčala hnízdila pouze v severní Evropě a ve větší části Sibiře, ale před 200 – 250 lety se areál od severu rozšiřoval zakládáním hnízdišť převážně ve vyšších polách střední Evropy a tento trend pokračuje osídlováním nových lokalit ve středních a nižších nadmořských výškách dodnes. V Česku jsou první zmínky o hnízdění z poloviny 19. stol.
Podblanicko
Velmi početně protahuje, běžně zimuje a pravidelně hnízdí zvláště v pobřežních porostech potoků a rybníků s dostatečně vzrostlými stromy. Místy hnízdí ve skupinách stromů při okraji vesnic (Jankov). Výskyt je velmi nerovnoměrný; někde je hojná a vytváří menší kolonie (okolí Jankova, Bystřice, Popovic), jinde hnízdí nepravidelně pouze jednotlivé páry (kolem Postupic), popř. v době rozmnožování chybí vůbec. Přílet místní populace lze těžko vymezit, neboť se časově prolíná s průtahem severnějších kvíčal, ale začátkem dubna bývají zdejší hnízdiště již obsazena. Na podzim protahují ze severu v první polovině října, často v nápadných a hlučných hejnech o několika stech ex. Průtah vrcholí v listopadu, kdy hromadně zaletují do skupin a stromořadí jeřábů, neboť jeřabiny jsou jejich oblíbenou potravou. Nejpočetnější hejna: 13. 11. 1988 – cca 1 500 ex Postupice, 24. 11. 1985 – min. 1 000 ex tamtéž (Pr). Po zkonzumování jeřabin část kvíčal odlétá, ale krajinou se potulují po celou zimu hejna menší, čítající většinou jen desítky ex. Při sněhové pokrývce často zaletují do zahrad, štěpnic a alejí podél silnic na namrzlá jablka. V hejnech bývají v různém množství přimíšeny cvrčaly. Koncem února či počátkem března sbírají s kvíčalami potravu na loukách a polích i tažní špačci.
Hnízdo je podobné kosímu, ale bývá výše (6 až 8 m), nejčastěji na topolu, olši, bříze a smrku, vzácněji na lípě, švestce, borovici a třešni ptačí. Rozmnožování začíná v druhé polovině dubna: 27. 4. 1991 – 6 vajec v hnízdě na švestce u Smršťova (Rů). Hnízdí dvakrát, místy pospolitě, takže např. stromy kolem ryb. v Popovicích využívá až 15 párů (Pr). Početnost má kolísavý charakter, ale od počátku 70. let 20. stol. hnízdní populace vzrůstá, což odpovídá trendům ve vnitrozemí celého Česka. Nejzřetelněji se stavy zvyšovaly během 80. let 20. stol.
Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 71, 77, 110, 132, 154, 156