(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
198. Pěnice hnědokřídlá
Sylvia communis Latham
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 5 | 7 |
| prokázané | 57 | 84 |
| celkem | 66 | 97 |
Areál
Hnízdí skoro v celé Evropě a mírné části Sibiře až po jezero Bajkal, v severozápadní Africe, Malé, Přední a Střední Asii. Zimuje v africkém Sahelu, popř. v jižní a východní Africe. V západní a střední Evropě došlo po r. 1969 k markantnímu poklesu stavů, ale později se početnost opět zvýšila, avšak nikde, ani v Česku, se nevrátila na původní hodnoty.
Podblanicko
Hojně hnízdí a protahuje, v minulosti však byla početnější. Obývá otevřenou krajinu s řídce roztroušenými keři. Nevyhýbá se okrajům lesů a někdy se při výběru hnízdiště spokojí s vysokým bylinným porostem podél vodotečí. První přilétají v poslední dekádě dubna, ale tah pokračuje po celou první polovinu května. Nejčasnější přílet: 14. 4. 2000 – 1 ex u ryb. Klen, 22. 4. 1995 – 1 ex Postupice. Odlétá většinou v srpnu, ale ještě v září se pravidelně vyskytují jednotliví opozdilci. Poslední výskyt: 26. 9. 1987 – 1 ex Postupice.
Hnízdo je umístěno níže než u ostatních pěnic, zpravidla do výše 1 m. Nejčastěji staví ve spodních, často suchých větvích různých keřů, kterými prorůstá vysoká tráva. Běžně zahnízdí v hustém bylinném porostu, např. tužebníku či kopřiv, nebo v hromadách suchých větví prorostlých bylinami. Po vyhnízdění nebo na tahu se pěnice hnědokřídlé někdy soustřeďují v místech bohaté nabídky oblíbené potravy (bobulí), např. u Postupic v rozsáhlé výsadbě svídy bílé (vše Pr).
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 53, 71, 77, 110, 132