(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
199. Pěnice slavíková
Sylvia borin (Boddaert)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 0 | 0 |
| pravděpodobné | 6 | 9 |
| prokázané | 62 | 91 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí téměř v celé Evropě a mírné části Sibiře až po povodí řeky Jenisej. Zimuje v tropech a subtropech Afriky na jih od rovníku. Po přechodném úbytku v 70. letech 20. stol. se stavy koncem století opět zvolna zvyšovaly, zvláště v severozápadní a střední Evropě včetně Česka.
Podblanicko
Velmi hojně protahuje a hnízdí. Z pěnic je vedle černohlávka druhá nejpočetnější. Stavy během 90. let 20. stol. nepodléhaly větším výkyvům. Osídluje křovinatý terén podél potoků, řek a rybníků, zarostlé stráně, okraje lesů a paseky. Vyskytuje se také v zahradách, parcích a na hřbitovech, pokud tam roste hustší a vyšší zápoj dřevin. Na jaře se vrací nejdříve koncem dubna: 24. 4. 1993 – 1 zpívající M Václavice (Vn). Hlavní přílet probíhá v květnu, zvláště v první dekádě. Odlet začíná během srpna, vrcholí v první polovině září a do konce měsíce zmizí; poslední pozorování je z 27. 9. 1976 – 1 ex Postupice.
Hnízdo buduje ze suchých stonků rostlin nevysoko nad zemí, hlavně v hustých křovinách šípku, ostružiníku a trnky s bohatým podrostem, ale využije i suché větve pohozené na zemi a prorostlé vysokými bylinami. Snůška začíná nejdříve okolo 20. května. Na rozdíl od jiných pěnic někdy krmí pull. na hnízdě ještě v první polovině srpna. Tyto údaje nasvědčují dvojímu hnízdění aspoň u části populace (vše Pr).
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 53, 77, 110, 132