(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
203. Budníček větší
Phylloscopus trochilus (L.)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 22 | 32 |
| prokázané | 42 | 62 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí v mírné a chladnější části Eurasie od Atlantského oceánu až po severovýchodní Sibiř, zimuje jižně od Sahary. Pokles početnosti se projevil z blíže neznámých příčin v západní části areálu koncem 20. stol., ale v Česku zatím uvedený trend není znatelný.
Podblanicko
Dosti hojně hnízdí a početně protahuje, ale je méně častý než budníček menší. Vyskytuje se hlavně v lesích s plochami vysázených nižších stromků, ale obývá i porosty vrb v okolí vod a neudržované zahrady či sady při okraji obcí s plochami náletových dřevin. Přilétá v první dekádě dubna, jen výjimečně již koncem března: 28. 3. 1948 – po 1 ex v zámeckém parku Líšno a v lese Parádnici u Bystřice (Pý); 31. 3. 1985 – 1 M zpívá v údolí pod Jemništěm (Pr); 31. 3. 1994 – 3 ex ve vrbovém porostu u ryb. Podhrázský (Pý). Tah končí počátkem května. Odlétá v průběhu září, v říjnu je už velmi vzácný: 7. 10. 1941 – 1 ex u Bystřice (Hz).
Hnízdo, obdobné jako u předchozích dvou druhů, je dobře ukryté v přízemní členité vegetaci. Začátek snůšky zpravidla připadá na druhou dekádu května; nejčasnější nález je z 13. 5. 1974 – 2 snesená vejce v hnízdě u Václavic (Vn). Hnízdí jednou ročně.
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 53, 71, 77, 110, 132