(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
202. Budníček menší
Phylloscopus collybita (Vieillot)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 8 | 12 |
| prokázané | 56 | 82 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí na větší části Evropy vyjma nejsevernějších a nejjižnějších končin, dále v sibiřské tajze na východ až po řeku Kolymu a místně v Přední a Střední Asii, pokud se tam vyskytují porosty dřevin. Zimuje ve Středomoří, Přední Indii, na Arabském poloostrově a v Sahelu. Populace z nižších zeměpisných šířek a valné části západní Evropy jsou stálé. Změny početnosti nejsou nikde v areálu patrné, v příhodných biotopech náleží k nejhojnějším ptákům.
Podblanicko
Zcela obecně a početně protahuje, hnízdí a ojediněle přezimuje (zvláště koncem 20. stol.). Obývá všechny typy lesů a jejich okraje, paseky a světliny, ale také nelesní zeleň v parcích, zahradách nebo pobřežních porostech. Jarní přílet je časný, první se pravidelně objevují ve druhé březnové dekádě, výjimečně dříve; pětkrát byli pozorováni jednotlivci kolem Bystřice v první březnové dekádě a dokonce už 25. 2. 1950 a 27. 2. 1967 (Pý). Za chladného počasí se zdržují v pobřežních porostech, kde je větší šance ulovit otužilé vlhkomilné členovce. Na vhodné lokalitě se mohou shromáždit až desítky ex. Tah končí v druhé polovině dubna. Odlet sice začíná v září, ale ještě v polovině října jsou budníčci dosti hojní. Poslední pozorování je začátkem listopadu. Pokusem o přezimování je asi výskyt 6. 12. 1997 – 1 ex ve vrbovém křoví v Postupicích (Pr). Pravděpodobným přezimováním jsou též výše uvedené únorové záznamy u Bystřice.
Hnízdo ve tvaru boudičky z trávy, listů, mechu a větviček staví na zemi nebo těsně nad ní, např. ve výmladcích dřevin. Hnízdní perioda je dlouhá, první snůšky se objevují koncem dubna, ale některé páry krmí v hnízdě ještě v první dekádě srpna, kdy se jedná o druhé, popř. náhradní hnízdění.
Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 53, 71, 77, 85, 110, 132