Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

PTÁCI PODBLANICKA
předchozí řád pěvci následující

216. Sýkora koňadra

Parus major L.

perokresba mapa výskytu
Hnízdění Čtverců %
možné 0 0
pravděpodobné 0 0
prokázané 68 100
celkem 68 100
perokresba

Areál
Hnízdí v mírné a teplejší Eurasii vyjma vysokohorských poloh a zasahuje až do severozápadní Afriky. Na většině území je stálá nebo potulná, severní a severovýchodní populace táhnou k jihozápadu, někdy dokonce formou invaze. Je velmi přizpůsobivá hospodářským změnám v krajině, takže je skoro všude hojná. Změny početnosti nejsou znatelné.

Podblanicko
Protahuje, velmi hojně hnízdí a zimuje. Většinou je stálá nebo potulná, ale malá část místních koňader táhne. Vyskytuje se v nejrůznějších porostech dřevin. V druhé polovině 20. stol. převažovala početností nad modřinkou, ale koncem 20. stol. se situace lokálně obrátila. Výrazným zpěvem se ozývá již v zimě pokud nastane oteplení, např. 2. 1. 1988 v zámeckém parku Konopiště (Vn).
Umístění hnízda je velmi rozmanité. Vedle přirozených stromových dutin a vhodných budek obsazuje skuliny ve zdech a tarasech nebo duté kovové sloupky plotů. Od 90. let 20. stol. stále častěji hnízdí v betonových sloupech elektrického vedení, kam vstupuje horní částí, ale hnízdo je v dutém dříku podstatně níže. Využívá nejen sloupy v blízkosti dřevin, ale také solitérně stojící v poli, mnohdy ve vzdálenosti kolem 100 m od nejbližšího stromoví (Pr). Začátek stavby hnízda připadá na první polovinu dubna: 9. 4. 1976 – pár nosí materiál do dutiny vrby u Opřetic (Pý).
Kroužkování: dokládá možnost ruského původu alespoň některých zimovanců. Ad. M byl 27. 1. 1963 kroužkován v Benešově a kontrolován 19. 1. 1965 u Kozelska v Kalužské oblasti, Rusko, 1 210 km na severovýchod (Ma).

Literatura
14, 15, 17, 18, 26, 28, 29, 71, 77, 110, 132

Informace o tomto CD