Vytištěno z interaktivního CD-ROM Ptáci Podblanicka
Vydala Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim, Podblanické ekocentrum a Muzeum Podblanicka

Červený seznam ptáků ČR: VU

Areál
Souvisle hnízdí v tajze Eurasie od severovýchodní Evropy po Tichý oceán, ostrůvkovitě obývá vyšší polohy s jehličnatými lesy střední a jižní Evropy. S výsadbou druhotných smrkových monokultur se v Evropě ořešník rozšiřoval do nižších nadmořských výšek, což bylo po r. 1950 patrné také v Česku. Změna porostní skladby určitě není jedinou příčinou šíření, protože smrčiny byly vysazovány ve střední Evropě už mnohem dříve. Evropské populace jsou stálé nebo potulné, kdežto sibiřský poddruh ořešník kropenatý sibiřský (N. c. macrorhynchos) v dobách neúrody semen borovice limby podniká invaze na západ nebo jihozápad a někdy pronikne až do Evropy.

Podblanicko
Řídce, ale pravidelně hnízdí, častější je na jihu a východě oblasti s vyšším zastoupením lesů. Do 60. let 20. stol. byl považován za vzácného ptáka. Od druhé poloviny 60. let se objevuje i v lesích, kde se dříve nevyskytoval, ale zdá se, že na přelomu 20. a 21. stol. je opět na ústupu, neboť pozorování z období rozmnožování podstatně ubyla. V době hnízdění se zdržuje v rozsáhlejších jehličnatých lesích, kde vyhledává smrkové, hustě zapojené tyčoviny ve stáří 25 až 30 let. Zahnízdil dokonce v podobném porostu, ale nevelké rozlohy. Na oblíbené lískové oříšky létá do obcí nedaleko hnízdišť nejčastěji od konce srpna do začátku prosince. Zvláště intenzívní podzimní zálety ořešníků do zahrad kolem Postupic byly pozorovány v 60. letech 20. stol. (Pk). V 70. letech se nejčastěji vyskytovali v zahradách s lískami pod hrází ryb. Papírník, kam jednotlivě přeletovali v krátkých intervalech z lesa od Mladovic. Jakmile si naplnili volata, ihned se vraceli do lesa. Celkový počet se pro podobnost jednotlivých ptáků dal odhadnout jen těžko. V následujícím desetiletí výskyt v okolí Postupic silně poklesl a v 90. letech 20. stol. se ořešníci objevili jen ojediněle. S nástupem zimy zaletuje do vesnic méně často, ale někdy se objeví ve větším množství. V zimě 1988 / 1989 se v Postupicích zdržovalo několik ex. 10. 12. 1988 – 5 ex v sadu u hřbitova, dalších 7 ex v zahradách u fotbalového hřiště a na jiných místech obce jednotlivě dalších 8 ex. Ještě 1. 1. 1989 bylo pozorováno společně 5 ex a 21. 1. 1989 7 ex (vše Pr). Úvahy o výskytu sibiřské rasy jsou podloženy pouze z října 1933, kdy byl 1 ex střelen na jeřábu v Benešově (J. Vesecký) a do r. 1943 byl v soukromé sbírce (FV). Jeho další osud není znám.
Vzhledem ke skrytému životu je nedostatek konkrétních hnízdních dat. Koncem března 1973 vyplašil při pronásledování kuny Šimánek 1 ex z hnízda ve smrkové tyčovině. Hnízdo bylo 5 m vysoko asi 50 m od silnice z Malovid do Pravonína. Podle pozdějších pozorování pull. úspěšně vylétla. Opuštěné hnízdo bylo jako doklad uloženo v Muzeu okresu Benešov. Tvořily jej silnější smrkové větévky s výstelkou jemnějších větviček (FV). Je pravděpodobné, že si nové hnízdo staví často v těsné blízkosti loňského hnízda, resp. hnízdního stromu, což naznačují následující údaje. V květnu 1989 opakovaně ořešníci zaletovali do smrkového porostu při okraji lesíka u Postupic za hřbitovem. Při kontrole bylo objeveno pouze staré hnízdo pod vrcholem smrku (Pr). 4. 3. 1993 – 2 ex u Javorníka, kde byla nalezena i opuštěná hnízda ve vrcholcích smrků. 8. 5. 1995 – prázdné hnízdo na smrku tamtéž (Vn).

Literatura
26, 28, 29, 30, 35, 77, 105, 125, 129, 132, 138, 143, 154, 156