(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
229. Kavka obecná
Corvus monedula L.
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 7 | 10 |
| pravděpodobné | 0 | 0 |
| prokázané | 14 | 21 |
| celkem | 21 | 31 |
Červený seznam ptáků ČR: NT
Areál
Souvisle hnízdí v mírné a teplejší Eurasii od Atlantského oceánu až po povodí řeky Jenisej a ostrůvkovitě se vyskytuje i v severozápadní Africe. Je stálá, až na populace v chladnější Evropě, které táhnou jihozápadním směrem. Stavy jsou povětšinou stabilní nebo mírně přibývající, pouze ve střední Evropě, zvláště v Česku, početnost výrazně v poslední čtvrtině 20. stol. klesla. Příčiny nejsou dostatečně jasné.
Podblanicko
Pravidelně hnízdí a protahuje. Jednotlivé hnízdní kolonie jsou prostorově rozmístěny nerovnoměrně a nejčastěji osídlují půdy budov. Na některých hnízdištích se kavka vyskytuje po celý rok (Benešov), na jiných se po vyvedení pull. nezdržuje nebo tam jen občas zalétá (Jemniště). Ve 40. až 60. letech 20. stol. bylo hnízdišť mnohem více, ale během 70. let je kavky opustily. Stromové kolonie v dutinách existovaly v zámeckých parcích: Líšno (Pý), Konopiště, Český Šternberk, Vrchotovy Janovice (vše FV), Jemniště (FV,Pr), Vlašim (Čch). Kavky obývaly lesy na Gryble (Ji), kolem Líšna a Bystřice, např. Žebrák (FV) a listnáče na hrázi ryb. Podhrázský. Opustily po řadu let používané pukliny a výklenky po vypadlých kamenech na pěti železničních viaduktech v úseku trati Mokrá Lhota, Bystřice, Tomice (vše Pý), přirozené skalní štěrbiny u Ledečka a zříceninu Zbořeného Kostelce (FV). Na tahu (říjen, listopad a březen) pravidelně přeletují kavky severnější populací, nejčastěji v hejnech havranů.
Vhodné lokality jako věže kostelů a hradů, komíny nebo půdní prostory zámků a budov obsazují páry v první polovině března. Hnízdo se základem nalámaných větví a hlíny a vnitřkem vystlaným suchou travou, chlupy a peřím začínají stavět v první polovině dubna. Nejdříve byla rozestavěná hnízda nalezena 3. 4. 1974 u tří párů v puklinách železničního viaduktu u Tomic (Pý). Hnízdo je umístěno ve výklencích nebo dostatečně širokých prasklinách staveb, v komínech, v kavernách po vypadlých cihlách nebo volně na půdách. Snůška začíná kolem poloviny dubna, první nejistě poletující pull. se objevují koncem května: 27. 5. 1975 – 4 čerstvě vyvedená pull. na hrázi ryb. Podhrázský (Pý). Současná hnízdiště: hrady a zámky – Konopiště, Jemniště, Český Šternberk, Louňovice, Načeradec; kostely – Jankov, Maršovice, Křivsoudov, Čechtice; budovy – Benešov, Čechtice. Nejpočetnější (asi 100 párů) je kolonie v Benešově, která jako hnízdiště i nocoviště využívá nádražní a další půdy. 23. 3. 1999 – cca 200 ex poletovalo za soumraku v okolí nádraží Benešov (Pr). Po citelném úbytku je početnost na přelomu 20. a 21. stol. stabilizována, avšak na nižší úrovni než dříve. V Benešově dochází k pomalému zvyšování stavů.
Literatura
1, 8, 14, 15, 18, 26, 28, 29, 71, 75, 77, 110, 132