Areál
Hnízdí v mírné a teplejší Evropě a severozápadní Africe. Část populací je stálá, ale ze Skandinávie a severozápadního Ruska zvonci pravidelně táhnou do střední a západní Evropy, popř. až do Středomoří. Lokální kolísání, především pokles početnosti, bylo pozorováno v různých evropských státech. V hraničních zónách areálu, zvláště na severu a východě Evropy, se naopak šířili.
Podblanicko
Hojně hnízdí, protahuje a zimuje. V době rozmnožování dává přednost rozvolněné členité krajině, v intravilánu pak parkům, zahradám, stromořadím nebo zarostlým hřbitovům. V lesích se vyskytuje málo, nejspíš na okrajích či poblíž pasek, a souvislému zápoji se vyhýbá. V zimě tvoří hejna, často smíšená s jinými zrnojedy, a potuluje se v okolí zemědělských objektů či na nezoraných polích, rumištích a úhorech. Oblíbenou zimní potravou jsou vedle semen plevelů také jadérka šípků. Pravidelně navštěvuje krmítka, kde dává přednost olejnatým semenům (slunečnice).
Hnízdění začíná brzy: 10. 4. 1972 – 4 vejce v úplné snůšce v Městečku u Chotýšan. Na hnízdní dřevinu není náročný, ale pro první hnízdění zpravidla volí jehličnany, protože listnáče nemají potřebnou hustotu listů. Při druhém hnízdění dává přednost listnáčům. Jako stavební materiál používá drobné větvičky, mech, stébla a kořínky. Některé páry hnízdí až třikrát ročně, takže poslední pull. vyletují v první polovině srpna: 6. 8. 1972 – odrůstající pull. v hnízdě na pustorylu v Bedřichovicích, 6. 8. 1975 – hlas pull. v hnízdě na lípě v Postupicích, 8. 8. 1972 – hlas pull. z hnízda na jasanu v Postupicích, (vše Pr). Ačkoliv je zvonek běžným a hojným ptákem, lokálně na konci 20. stol. patří k ubývajícím druhům. Také počet přezimujících snižuje.
Literatura
14, 15, 17, 18, 26, 28, 29, 53, 71, 77, 110, 132, 154