(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
245. Křivka obecná
Loxia curvirostra L.
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 4 | 6 |
| pravděpodobné | 40 | 59 |
| prokázané | 9 | 13 |
| celkem | 53 | 78 |
Areál
Souvisle hnízdí v tajze Eurasie a Severní Ameriky, ostrůvkovitě obývá podhorské a horské jehličnaté lesy i nižších zeměpisných šířek. Hlavní potravou jsou semena smrků včetně parkových kultivarů. Potuluje se a zahnízdí podle aktuální nabídky dozrávajících smrkových šišek, poměrně často nabývají přesuny invazivní charakter. Na dané lokalitě tak početnost křivek dramaticky kolísá a stanovení populačních trendů je zavádějící. V Česku hnízdí v původních i druhotných smrčinách, ale skutečně hojná je křivka jen v semenných rocích smrku ztepilého, kdy hnízdí také v nižších polohách a vylétlé rodiny zavítají na vysazované okrasné smrky až do městských parků.
Podblanicko
Nepravidelně se vyskytuje po celý rok, zpravidla v menších hejncích do 20 ex, a v některých letech hojně hnízdí. Dává přednost rozsáhlejším smrkovým lesům. Příležitostně se objevuje na jednotlivých jehličnanech nebo jejich skupinách v otevřené krajině, zahradách a parcích. Nejčastěji se prozradí charakteristickým vábením, a to i za přeletu mimo lesy ve značné výšce. Početně se vyskytuje pouze v letech s bohatou úrodou smrkového semene. I když se jednotlivá hejnka křivek vyskytují i v jiných ročních obdobích, hojněji se objevují teprve koncem léta, někdy už od druhé poloviny června. Vyhledávají nejen smrky, ale i modříny s ještě nezralými semeny, popř. bohatě plodící smrky pichlavé (stříbrné) v parcích a zahradách. 24. 12. 1999 – 10 ex vybíralo semena vejmutovek v lese mezi Postupicemi a Mladovicemi (Pr). V r. 1942 rozlouskávaly blíže neurčené hálky hmyzu na sloupovitých vlašských topolech u Bystřice (Hz). Pravidelně zaletuje na omítku zdí budov (hájoven), která slouží jako zdroj vápníku na stavbu vaječných skořápek. Nejpočetnější hejno 60 ex bylo pozorováno r. 1951 mezi Mariánovicemi a Mokrou Lhotou (Pý).
Hnízdí během zimy nebo v předjaří. Hnízdo bylo dosud nalezeno pouze jednou, což souvisí s jeho umístěním vysoko v korunách smrků na těžko přístupných postranních větvích. V březnu 1959 bylo nalezeno mrtvé pull. na zemi v choceradských lesích (Šu). 18. 4. 1959 – krmení špatně létajících pull. v Konopišti (Pý, FV). 19. 2. 1978 – zmrzlé opeřené pull. v lese Hartmany u Jankova (Se). 17. 3. 1990 – pár staví hnízdo ve smrku na Malém Blaníku (Rů). Opakovaně bylo pozorováno krmení už dobře létajících pull.
Literatura
17, 18, 26, 28, 29, 54, 71, 77, 132, 133, 154