(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
200. Pěnice černohlavá
Sylvia atricapilla (L.)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 0 | 0 |
| pravděpodobné | 4 | 6 |
| prokázané | 64 | 94 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí v mírné a teplejší části Evropy, v severozápadní Africe, Malé a Přední Asii. Na východě Evropy zasahuje zhruba po řeku a pohoří Ural. Zimuje jak ve Středomoří, tak v západním Sahelu a savanách východní Afriky. Západoevropské a středomořské populace táhnou jen minimálně. V západní, severní a střední Evropě včetně Česka se stavy v druhé polovině 20. stol. až zdvojnásobily, protože stále více proniká do zeleně intravilánu.
Podblanicko
Velmi hojně protahuje a hnízdí, z pěnic je nejčastější a patří k nejběžnějším pěvcům vůbec. Obývá všechny typy lesů s křovinatým podrostem, paseky a lesní okraje, zarostlé zahrady, parky, pobřežní porosty kolem vodotečí a rybníků i rozptýlenou zeleň v kulturní krajině. Stavy v poslední čtvrtině 20. stol. všeobecně vzrostly, ale zvláště markantní byl tento jev v intravilánu, kde dříve pěnice černohlavé byly vzácností. Zajímavé je posunutí příletu na časnější termín. Dříve přilétala až v polovině dubna, zpravidla o několik dní později než pěnice pokřovní. V průběhu 80. let 20. stol. se zvyšovala frekvence výskytu v první dubnové dekádě, což se koncem 20. stol. stalo pravidlem a dokonce se stále častěji vrací už koncem března. Nejčasnější přílet 29. 3. 1999 – 1 F v porostu ryb. Habřina (Pr). Odlétá během září, ale stále více se jednotlivci zdržují přibližně až do 20. října. Výjimečně pozdní pozorování připadají na listopad, což signalizuje pokus o přezimování: 10. 11. 1975 – 1 ex u Gymnázia Vlašim (Čch), 17. 11. 1957 – 1 F na hrázi ryb. Semovický (FV, Pý). Hnízdo staví na různých keřích, nejčastěji na bezu černém, trnce, maliníku či malém smrčku.
Kroužkování dokládá výjimečný tah severozápadním směrem, prokázaný u středoevropské populace až od roku 1965. Ad. F kroužkována 20. 7. 1984 v Postupicích byla kontrolována 22. 9. 1984 ve Wurzenu u Lipska v Německu, 230 km na severozápad (Pr).
Literatura
15, 17, 18, 26, 28, 29, 53, 71, 77, 114, 132