(Galliformes) Potápky
(Podicipediformes) Veslonozí
(Pelecaniformes) Brodiví
(Ciconiiformes) Vrubozobí
(Anseriformes) Dravci
(Falconiformes) Hrabaví
(Galliformes) Krátkokřídlí
(Gruiformes) Dlouhokřídlí
(Charadriiformes) Měkkozobí
(Columbiformes) Kukačky
(Cuculiformes) Sovy
(Strigiformes) Lelci
(Caprimulgiformes) Svišťouni
(Apodiformes) Srostloprstí
(Coraciiformes) Šplhavci
(Piciformes) Pěvci
(Passeriformes) Shrnutí faunistických výsledků
 |
řád pěvci |  |
201. Budníček lesní
Phylloscopus sibilatrix (Bechstein)
| Hnízdění | Čtverců | % |
| možné | 8 | 12 |
| pravděpodobné | 18 | 26 |
| prokázané | 42 | 62 |
| celkem | 68 | 100 |
Areál
Hnízdí v mírné části Evropy, odkud zasahuje až po západní Sibiř. Zimuje v savanách a řídkých lesích na jih od Sahary. Početnost nevykazuje znatelnějších dlouhodobých změn.
Podblanicko
Pravidelně protahuje a hnízdí, ale je nesrovnatelně vzácnější než budníček menší nebo větší. Domovem jsou mu listnaté nebo smíšené lesy s převahou listnáčů, zvláště buku a dubu. Přednost dává starým porostům, v tyčovinách se vykytuje zřídka, zpravidla pouze při tahu. Nejpočetnější bývá ve věkovitých bučinách (zbytky starých porostů v Posázaví), méně často hnízdí v doubravách, popř. dubohabřinách a vzácně v suťovém porostu javoru klenu nebo monokultuře javoru červeného. Po příletu na sebe upozorní nápadným zpěvem, kterým se ozývají i migrující ptáci při krátkém odpočinku. Nejranější výskyt připadá na druhou dubnovou dekádu: 17. 4. 1976 – 1 M zpívá v zámeckám parku Vlašim (Čch). Průtah pokračuje celý květen. Nenápadný odlet uniká pozornosti, mizí zpravidla během srpna. Poslední pozorování pochází z 1. 9. 1941 – 1 ex u Bystřice (Hz).
Dokonale maskované hnízdo staví na zemi ve spadaném listí. První vejce snáší nejdříve ve druhé dekádě května. Zajímavý je lokální nepoměr hnízdní populace, protože v okolí Postupic se v některých letech opakovaně vyskytují M, kteří zpívají několik týdnů ve stejném teritoriu, aniž by bylo prokázáno hnízdění či pozorována F (Pr).
Literatura
15, 17, 18, 28, 29, 53, 71, 77, 132