Materiál a metodika
Publikace byla dokončena r. 2005 jako součást ediční řady vydávané Muzeem Podblanicka a Podblanickým ekocentrem Vlašim. Podstatou faunistického textu, který je nosný, jsou konkrétní pozorování obsažená v záznamech amatérských i profesionálních ornitologů působících na Podblanicku (především členů dobrovolného ornitologického aktivu při Muzeu okresu Benešov), podklady obsažené v kartotéce obratlovců muzea, literární prameny a výsledky národního mapování zimního a hnízdního rozšíření ptáků probíhajících ve třech termínech v letech 1973 – 1989. Z praktických důvodů přehlednosti a hlavně dostupnosti dat bylo do druhových mapek použito pouze výsledků z mapování hnízdního rozšíření v letech 1985 – 1989, která doplňují data o hnízdění v letech 1990 – 2005, pokud druh významěji zvýšil početnost nebo zahnízdil nově. Údaje obou období jsou znázorněna v doplňující druhové mapce odpovídajícími symboly a číselnými hodnotami.
Odbornou faunistickou část tvoří přehled všech ptačích druhů prokazatelně zastižených na Podblanicku od 19. stol. do konce r. 2002 doplněný o zásadní data k r. 2005. Text a grafický doprovod každého hnízdního druhu zachovává jednotné schéma: české a vědecké jméno, pérovka, zjednodušená mapa Benešovska a okolí se zakreslenými údaji hnízdního rozšíření v letech 1985 – 1989, popř. 1990 – 2001, míra ohrožení druhu podle Červeného seznamu ptáků České republiky (Šťastný a Bejček, 2003) a posléze vlastní stať. Ta nejprve obsahuje rozšíření druhu (areál) v hnízdní a mimohnízdní době a změny početnosti v Evropě a v České republice v druhé polovině 20. stol. Zimoviště se uvádí pouze orientačně s důrazem na evropské populace; území Sahel vymezuje rovnoběžkový pás v Africe mezi jižní hranicí Sahary a tropickými deštnými lesy severně od rovníku, tj. zhruba mezi 10° – 15° s. š. především ve státech Mali, Niger a Čad. V části věnované Podblanicku nalezne čtenář vedle obecné úvodní věty o výskytu nejdříve přehled pozorování v mimohnízdní době, popř. na tahu, s uvedením zajímavých nálezových okolností. Při větším počtu pozorování se někdy musela uplatnit selekce autorů, aby při redukci textu zůstaly zachovány důležitější údaje z časového, ekologického, etologického nebo územního aspektu. Zkratky pozorovatelů jsou uváděny za každým jejich údajem, při více pozorováních až za posledním. Jde-li o pouhá dvě pozorování, je zkratka až za druhým z nich. Těžiště údajů o hnízdících druzích je v přehledu dat z doby rozmnožování. Odstavec „hnízdění“ zahrnuje jak údaje o prokázaném nebo pravděpodobném hnízdění, tak o výskytu v hnízdní době. Pokud podklady umožňují, bývá zmínka o změnách početnosti ve sledovaném území a kroužkovací výsledky. Závěrem je numericky uveden seznam literatury. Součástí dokumentace některých nepěvců jsou přehledné tabulky výskytu z časového a kvantitativního pohledu. Od základního druhového schématu se odlišuje popis několika ne zcela věrohodně pozorovaných, nedostatečně dokumentovaných, krátkodobě vysazených nebo evidentně ze zajetí uniklých druhů, u nichž chybí mapky rozšíření i ilustrace.
V systematickém přehledu ptačích druhů byl používán systém podle HUDCE et al. (1972, 1977, 1983), česká a odborná jména ptáků vycházela ze Soustavy a českého názvosloví ptáků světa (HUDEC et al., 2003).
Závěrečný souhrnný jmenný přehled literatury zahrnuje tituly, které se podblanické ornitologii věnovaly do r. 2002, nebo z nichž bylo čerpáno. Autoři si pochopitelně nečiní patent na úplnost literatury a budou vděčni za případné doplňky opomenutých pramenů.
Ilustrace ptáků nezachovávají poměr velikosti jednotlivých druhů.
Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 1985 – 1989
Bylo sledováno 20 kvadrátů, které buď celou plochou nebo alespoň částečně zasahovaly na Podblanicko, tj. 100 % jeho území. Pro jemnější zobrazení výskytu druhů byly tyto velké čtverce děleny ještě na čtvrtiny, takže v druhových mapkách je zobrazeno 68 malých kvadrátů.
Při terénní práci a sumarizaci výsledků za Podblanicko bylo použito standardní metody (ŠŤASTNÝ et al., 1996). Při kategorizaci průkaznosti hnízdění se vycházelo z mezinárodních kódů zahrnujících kritéria stupňů průkaznosti hnízdění. Výsledky mapování jsou vyjádřeny v mapkách uvedených u těchto druhů, kde bylo hnízdění prokázáno v kategoriích B, C a D.
A – předpokládané hnízdění (v mapkách není zahrnuto)
B – možné hnízdění (druh byl pozorován v době hnízdění ve vhodném prostředí, popř. se vykytovali zpívající samci či byly pozorovány další projevy související s rozmnožováním)
C – pravděpodobné hnízdění (různé projevy provázející dobu rozmnožování, ale bez nálezu snůšky nebo mláďat)
D – prokázané hnízdění (nález snůšky či nevzletných mláďat nebo pozorování chování charakterizující obsazené, člověku těžko přístupné hnízdo).
V legendě každé druhové mapky je v absolutních a relativních hodnotách uvedena obsazenost malých kvadrátů druhem příslušnými, níže uvedenými symboly pro kategorii průkaznosti hnízdění a sčítané období.
Stručné zhodnocení mapování, doplňující údaje o hnízdění a změnách početnosti v druhé polovině 20. stol. obsahuje závěr publikace.
| Hnízdění v letech 1985 – 1989 | |||
|---|---|---|---|
| použité symboly: | B – možné hnízdění | malý puntík |  |
| C – pravděpodobné hnízdění | střední puntík |  |
|
| D – prokázané hnízdění | velký puntík |  |
|
| Hnízdění v letech 1990 – 2001 | |||
| použité symboly: | možné hnízdění | čtvrt čtverce šedá |  |
| pravděpodobné hnízdění | půlka čtverce šedá |  |
|
| prokázané hnízdění | celý čtverec šedý |  |
|
Jmenný seznam mapovatelů okresu Benešov podle čtverců:
6152 – O. Vorel , 6153 – M. Flajšhans, M. Smrček, J. Malina, K. Kult, K. Šebesta, 6154 – J. Buček, 6155 – J. Galbavý, 6252 – D. Úšela, M. Hájek, 6253 – R. Váňa, M. Vnouček, 6254 – R. Váňa, 6255 – P. Čech, 6256 – J. Křivský, J. Hrubeš, 6352 – M. Vít, J. Veselý, R. Fuchs, 6353 – J. Čermák, 6354 – M. Růžek, P. Křížek, P. Žák, 6355 – P. Čech, M. Růžek, 6356 – P. Korba, B. Suk, 6357 – M. Bártl, J. Hlaváč, 6452 – M. Vít, 6453 – P. Vašák, L. Marek, P. Rejholec, 6454 – P. Vašák, R. Váňa, 6455 – M. Strnad, 6456 – M. Strnad, L. Steiningerová.